Zapojení teploměrů
V této úloze je potřeba zapojit elektrickou pícku a zahřát na požadovanou teplotu, dále zapojit dané teploměry dle zadání a porovnávat jejich dynamické vlastnosti, tj. jejich přechodové charakteristiky.
2. Zapojte odporový teploměr s převodníkem PR 5335a k měřicímu přístroji (viz, obr. 1) a změřte přechodové charakteristiky pro vybrané skokové změny teploty..
3. Porovnejte dynamické vlastnosti obou teploměrů na základě porovnání jejich časových konstant.
Obr. 1 Zapojení komponent úlohy
Obr. 2 Připojení odporového teploměru Pt100 k měřicímu můstku s kompenzací vlivu odporu přívodů Pozn. justovací odpory Rj jsou už zapojeny v měřicím přípravku
Termoelektrický článek
tvoří dva vodiče z materiálů odlišných termoelektrických
vlastností. Tyto jsou na jednom konci svařeny. Volným koncům se
říká srovnávací konec termočlánku. Mezi vodiči srovnávacího
konce vznikne termoelektrické napětí, jestliže na měrný konec
působí teplota odlišná od teploty
působící na
srovnávací konec. Termoelektrické napětí je funkcí rozdílu teplot obou míst:
Obr. 3:Termoelektrický článek a jeho připojení k měřicímu přístroji
Prakticky se termočlánky zapojují tak, že měrný spoj se vloží do místa, jehož teplotu chceme měřit, druhé dva konce termočlánku (srovnávací spoj) se vzájemně nespojují a vloží se do místa stálé teploty, např. do termostatu nebo kompenzační krabice. Na tyto dva konce se napojí běžné prodlužování vedení z homogenního materiálu, které vzniklé napětí přivádí k měřicímu přístroji.
Kompenzace (není součástí laboratorní úlohy)
Při aktivní kompenzaci vlivu teploty srovnávacího spoje e do obvodu termočlánku přivádí napětí z pomocného zdroje, jehož velikost závisí na teplotě srovnávacího spoje. Kompenzační obvod ke v podstatě Wheatstonův můstek. Můstkové odpory R 1, R2, R4 jsou z manganinového drátu a jsou na teplotě téměř nezávislé. Odpor RCu mění svoji hodnotu se srovnávací teplotou, tím se rozváží můstek a v měřící diagonále dostaneme potřebné kompenzační napětí.
Kompenzační obvody se běžně vyrábějí pro určitý typ termoelektrického snímače s určením rozsahu kompenzace. Obvod kompenzuje i mimo tento rozsah, ovšem s větší chybou. Předpokladem pro dobrou činnost je, aby teplotně závislý odpor RCu měl stejnou teplotu jako srovnávací spoj termočlánku. Aktivní kompenzační obvody jsou většinou napájeny z průmyslové sítě (+6Vss).
Obr. 4: Princip aktivní kompenzace srovnávacího spoje termočlánku
Odporové teploměry kovové se používají nejčastěji pro měření teplot v rozsahu -20 až 200 °C, kde je napětí termoelektrického článku příliš nízké a nehodí se k přesnému měření. Měření teploty elektrickými odporovými teploměry je založeno na změně elektrického odporu kovů v závislosti na teplotě, což lze popsat pro rozsah 0 až 630°C u platinového teploměru vztahem:
kde R(0), R( )
jsou hodnoty odporu při teplotě 0°C a
°C,
je měřená
teplota ve °C, A je konstanta součinitele odporu, pro platinu 3,9075 .10-3 °C-1,
B je konstanta součinitele odporu ( pro Pt -0,575.10-6 °C-2)
Vlastní měřicí odporový článek je obvykle plochého nebo válcovitého tvaru s bifilárním vinutím drátu o průměru kolem 0,04 mm. Jako izolace se používá slída, sklo a keramika a před vnějšími vlivy je chráněn ochrannou jímkou. Odporové hodnoty jsou definovány podle normy ČSN 258302.
Obrázek 6: Tabulka parametrů pro jednotlivé termoelektrické články [http://images.slideplayer.cz/12/4069480/slides/slide_44.jpg]
a) Nastavte postupně teploty na pícce (100şC, 150şC, 200şC). Teplotu na displeji pícky berte jako referenční hodnotu.
b) Zapněte aplikaci v PC pro obsluhu měřicího přístroje (PT100 - měření proudu, Termočlánek – měření teploty).
c) Proveďte měření pro jednotlivé skoky teploty pro PT100 a termočlánku. Dále pro PT100 je třeba provést převod naměřeného průběhu (proudového výstupu převodníku 4–20 mA) na hodnoty stupně celsia (dle, lineární statické charakteristika PT100).
d) Porovnejte dynamické vlastnosti obou typů teploměrů tak, že experimentálně změříme jejich přechodové charakteristiky. Zjistíme časové konstanty snímačů (doba, za kterou dosáhne údaj teploměru 63,2% teploty pícky, jestliže provedeme skokovou změnu z teploty okolí laboratoře na teplotu pícky). Ustálenou hodnotu ověřte grafickou metodou.
e) Vyjádřete se k vlastnostem obou typů teploměrů, porovnáme jejich časové konstanty, odhadněte relativní statické chyby teploměrů porovnáním ustálené výstupní teploty čidel, ať už zjištěné experimentálně nebo graficky s teplotou pícky. Zhodnoťte podmínky měření a jejich vliv na přesnost zjištěných údajů.
Tab. 1 Tabulka pro záznam naměřených hodnot
PT-100 |
Fe-Ko |
||
Teplota [°C] |
Čas [s] |
Teplota [°C] |
Čas [s] |
20 |
0 |
30 |
0 |
Obr. 5 Grafická konstrukce ustálené hodnoty přechodové charakteristiky soustavy prvního řádu
Postup grafické konstrukce:
Máme část přechodové charakteristiky, stejné časové úseky a na sebe navazující, a časovou osu. Nakreslíme pomocnou svislici a promítneme na ni přírůstky v obou úsecích q. Získané body sklopíme o 90°C . Takto vzniklé body spojíme, průsečík této spojnice se svislicí leží na asymptotě přechodového děje. Asymptota je zakreslena čerchovanou čarou. Této metody se používá ke konstrukci ustálené hodnoty při velkých časových konstantách.
Obr. 6 Závislost termoelektrického napětí na rozdílu teplot měřicího a srovnávacího spoje u vybraných termočlánků