3.4.5 Použití vlhkoměrů v praxi

U většiny principů snímání vlhkosti je základním problémem nutnost kalibrace čidel. Ta se provádí v nádobě, jejímž obsahem je nasycený vodní roztok soli (např. LiCl, NaCl, MgCl2) s definovanou a stálou referenční vlhkostí. Elektrická čidla s vlastní pamětí tak mají již od výrobce uloženy kalibrační koeficienty ve vlastní kalibrační paměti. Ty jsou pak použity interně během měření pro přepočítání údajů ze senzoru. Součástí přístrojů s elektrickým výstupem bývají převodníky, jejichž úkolem je naměřené hodnoty převést na unifikovaný signál. Nejčastěji se jako výstup používá napěťový signál 0 až 1 V= nebo 0 až 10 V=, případně proudový signál 4 až 20 mA.