Akční členy

Pracovní tlaky používané v hydraulických řídicích obvodech dosahují tlaků řádově až desítky MPa. Nelze tady rozumně použít membránu jako převodový prvek a pružinu pro vratný pohyb. Hydraulické pohony jsou proto zásadně pístové dvojčinné a chovají se jako astatické členy, tj. mají integrační charakter činnosti. Jsou schopny generovat největší síly nebo momenty při malých dobách přestavení a současně při nejmenších možných rozměrech i tíze pohonů, ve srovnání s jinými typy pohonů. To je důvod jejich používání v mobilní technice – od pozemních vozidel přes lodě až po letadlovou a raketovou techniku. Pracují obvykle s elektronickým řízením. Principem se hydraulické pohony v podstatě neliší od pístových dvojčinných pohonů. Mohou pracovat jako proporcionální nebo nespojité. Liší se pouze způsobem ovládání (rozvaděčem).

Problémem hydraulických strojů je jejich nečistý provoz a jsou problematické tam, kde je nebezpečí požáru. Jsou-li použity pro spojitou regulaci průmyslových zařízení (např. přítlak válců válcovací stolice, natáčení lopatek hydraulické turbíny, ovládání vstupního ventilu parní turbíny atd.), tvoří vždy jednu stavební jednotku s čerpadlem, zásobní nádrží oleje a rozváděčem. Důvodem je nutnost omezení délky rozvodu kapaliny (hydraulického oleje), ve které při délce vznikají, díky nestlačitelnosti a setrvačným silám, ohromné tlakové rázy.

Další informace naleznete v literatuře [11].