3.3 VLHKOST

Další z energetických veličin, používaných v praxi je vlhkost. Nejčastěji mluvíme o vlhkosti plynů (konkrétně vzduchu), méně často se též měří vlhkost sypkých či pevných hmot (např. dřeva). Praktické využití měření vlhkosti lze spatřovat zejména u vzduchotechniky a klimatizace. Vlhkost je jedním z činitelů, který ovlivňuje tzv. tepelný faktor prostředí (patří sem ještě teplota vzduchu, vyzařování tepla a rychlost vzduchu).

Definice

Vlhkost vzduchu udává obsah vodní páry v jednotkovém objemu vzduchu, který je v reálném stavu směsí suchého vzduchu a vodní páry, přičemž je závislá na teplotě.

Základní jednotky

Při měření se obvykle používá některá z následujících tří jednotek:
1. Relativní vlhkost j (%) (někdy též % rH = % relative Humidity)
Relativní vlhkost vyjadřuje procentní nasycení suchého vzduchu vodní parou při dané teplotě.
    (3.11)
pp je parciální tlak par ve vzduchu,
p"p je tlak sytých par při téže teplotě,
f je absolutní vlhkost vzduchu,
f" je absolutní vlhkost nasyceného vzduchu.
Též platí:
    (3.12)
kde pc je celkový tlak směsi suchého vzduchu a vodní páry
2. Absolutní vlhkost f (kg×m -3) nebo (g×m -3) je hmotové množství vodní páry obsažené v objemu 1 m3, čili vlastně měrná hmotnost pp.
3. Měrná vlhkost c (kg×kg -1) je hmotové množství vodní páry připadající na 1 kg suchého vzduchu, tedy vlastně vodní obsah.
    (3.13)
mp je hmotnost vodní páry
mv je hmotnost suchého vzduchu
4. Teplota rosného bodu (rosný bod) je teplotou, při které již vzduch není schopen přijímat žádnou páru. Při znalosti relativní vlhkosti a teploty lze rosný bod zjednodušeně vypočítat dle následujících vzorců (převzato z [11]):
    (3.14)
EW je hodnota mezivýpočtu,
kde t je naměřená teplota (°C),
RH je relativní vlhkost (%),
DP je rosný bod.