3.4 PŘÍSTROJE K MĚŘENÍ VLHKOSTI

3.4.1 Psychrometry

V současné době se v některých provozech (např. sušárny dřeva) ještě používá měření pomocí psychrometrů. Jak již bylo zmíněno, pro zjištění vlhkosti pomocí psychrometru je třeba měřit dvě teploty. První je měřena volně v prostředí a nazývá se teplotou suchého teploměru. Druhá, tzv. teplota mokrého teploměru je měřena pomocí teplotního čidla, které je obaleno např. tkaninou, po které vzlíná ze zásobní nádobky voda. Ta se na čidle odpařuje a v závislosti na okolní vlhkosti pak teploměr vykazuje rozdílnou (nižší) teplotu než suchý teploměr. Čím je vzduch sušší, tím je větší teplotní rozdíl. Na základě již uvedených vztahů pak lze určit relativní vlhkost prostředí.
Existuje několik variant psychrometrů:
a) Assmanův (bez umělého větrání=nevětraný)
b) Aspirační (s umělým větráním alespoň 2,5 m×s-1)
Při rychlostech proudění větších než 2,5 m×s-1 je psychrometrická konstanta A = 6,56 × 10-4 K-1. Toto proudění je zajišťováno nejčastěji pomocí ventilátoru.

Moderní psychrometry mají zajištěny automatické doplňování vody pro měření teploty mokrého teploměru. Teplotním čidlem již většinou nebývá klasický kapalinový teploměr ale například odporová nebo termoelektrická čidla. Pak lze využít jejich elektrického výstupu k dalšímu zpracování informací. Není tedy nutno konečnou relativní vlhkost zjišťovat z tabulek, jestliže je součástí převodník pro přímý převod naměřených hodnot. Tyto psychrometry pak dosahují chyby měření kolem ±3 %. Přesto se nedoporučuje použití psychrometrů při dlouhodobém měření v uzavřeném prostředí a při vyšších teplotách.