Ekvitermní regulace
Ekvitermní regulace zavádí do systému další veličinu a to venkovní teplotu. Takové regulátory pak přizpůsobují přívodní teplotu topné vody v závislosti na venkovní teplotě, nejčastěji pomocí směšovacích armatur. Hlavní roli zde mají tzv. náběhové křivky topné vody, což je vazba mezi venkovní teplotou a teplotou přívodu (Obr. 4.2). V dodávaném regulátoru tak je přednastaven velký výběr náběhových křivek, z výroby většinou je nastaven na hodnotu teploty vody 90 °C při venkovní teplotě -15 °C. V součinnosti s instalovanými hodinami pak lze definovat období plného a tlumeného provozu. Při plném provozu se teplotní závislost řídí náběhovou křivkou, tlumený pak znamená automatické snížení požadované teploty o pevnou nebo variabilní hodnotu.
Pokud použijeme k regulátoru zároveň kromě nejnutnějších čidel (venkovní teplota + teplota přívodu) ještě čidlo vnitřní teploty referenční místnosti, dostáváme se k tzv. adaptivní regulaci. Regulátor v tomto případě obsahuje algoritmus, který počítá s mírným stoupáním teploty v místnosti o poté, co je dán povel k vypnutí kotle. Toto stoupání teploty je zákonité díky tepelné setrvačnosti otopných těles, kdy mají i po vypnutí kotle určitou dobu ještě výkon a dochází tedy k mírnému přetápění. Regulátor pak přizpůsobuje automatickou topnou křivku skutečné potřebě a zároveň jsou jeho zásahy kontrolovány snímáním skutečné dosažené teploty ve vytápěném prostoru.
Komfortnější ekvitermní regulátor s možností přímého ovládání hořáku kotle je schopen zlepšit ekonomičnost provozu kotle. Regulátor dopočítává podle momentálních venkovních podmínek optimální teplotu v kotli a zvětšuje úměrně tomu odchylku od tzv. referenční teploty tak, aby ještě bylo zaručeno komfortní vytápění. Tento postup minimalizuje počet zapnutí a vypnutí hořáku a rovněž přináší úspory lepším využitím kotle.
