UČEBNÍ TEXTY PRO VÝUKU PŘEDMĚTU MIKROELEKTRONICKÉ SYSTÉMY


3. Součástky

Polovodičové součástky pro elektroniku můžeme roztřídit podle několika hledisek. Podle technologie nebo konstrukčního uspořádání dělíme polovodičové součástky na diskrétní a integrované. U diskrétní součástky tvoří elektrický funkční prvek současně i samostatnou jednotku součástky, integrované obsahují v mechanickém celku (např. pouzdru) elektrický funkční celek (obvod) složený z mnoha aktivních i pasivních prvků. [1]

 

3.1 Polovodičové diody

Polovodičové součástky využívající statické a dynamické vlastnosti jednoho přechodu PN nazýváme diodami. VA charakteristika polovodičové diody je vlastně VA charakteristikou PN přechodu. Z teoretického rozboru přechodu PN v předešlých kapitolách vyplývá, že závislost mezi napětím a proudem je nelineární a je popsána vztahem:


Poněvadž hodnoty proudu a napětí v propustném a závěrném  směru  diody  se  velmi  liší, používáme na osách pro propustný a závěrný směr rozdílná měřítka (obr.3.1.).

 

Obr: 3.1. VA charakteristika polovodičové diody (Ge)

 

VA charakteristika polovodičové diody charakterizuje pouze statické para­metry polovodičové diody.V četných aplikacích, zejména jedná-li se o zapojení diody v obvodech, kde dochází k rychlým periodicky se opakujícím přechodům z propustného do závěrného směru, jsou důležité dynamické vlastnosti diody. V době, kdy dioda vede propustný proud, jsou oblasti polovodiče vytvářející přechod PN zaplněné nosiči náboje. Má—li přechod přejit z propustného do závěrného stavu a blokovat závěrné napětí, je nutné odvést nosiče náboje z těchto oblastí. [1]

 

Provedení a použití polovodičových diod

Při činnosti polovodičových diod se využívá  především  základní  vlastnost přechodu PN - usměrňující schopnosti přechodu PN. Speciální diody pak využívají dalších vlastností přechodu a to :

a) nedestruktivní průraz (např. Zenerova dioda)

b) záporný diferenciální odpor (tunelová dioda)

c) napěťová závislost kapacity přechodu (varikap) [1]

 

Usměrňovací diody

Usměrňovací diody se používají pro usměrňování (viz.usměrňovače) střídavého proudu průmyslového kmitočtu, případně mohou být použity i pro vyšší kmitočty. Mezní hodnoty usměrňovaných napětí a proudů udává výrobce polovodičových diod formou tzv. charakteristických údajů. Těmito údaji definuje výrobce průběh VA charakteristiky  usměrňovací  diody.  Pracovní  oblast  VA  charakteristiky  je popsána dvěma údaji. V propustné části se uvádí hodnota proudu IF, při kterém napětí UFmax nepřekročí hodnotu danou výrobcem. Pro závěrnou část charakteristiky je uvedena hodnota závěrného napětí URmin, při němž proud IR nepřekročí hodnotu udanou výrobcem. [1]

 

Stabilizační diody

Stabilizační (Zenerovy ) diody jsou křemíkové plošné diody, které využívají nedestruktivní průraz při polarizaci diody v závěrném směru. Tvar VA charakteristiky v závěrné oblasti je obvykle určen kombinací obou druhů nedestruktivních průrazů přechodu PN — Zenerova průrazu a lavinového průrazu . Obr. 3.2. ukazuje VA charakteristiku Zenerovy diody. Pro větší hodnoty průrazného Zenerova napětí převládá lavinový průraz (Uz > 6 V) a teplotní koeficient Zenerova napětí TKUz je kladný. Pro menší hodnoty Zenerova napětí (Uz < 6 V) převládá Zenerův průraz a teplotní koeficient TKUz  je záporný.

Teplotní koeficient Zenerova napětí:

 

Obr: 3.2. VA charakteristika Zenerovy diody

 

Dosáhne—li napětí v závěrném směru průrazné hodnoty mění se  prudce  vodivost diody a proud v závěrném směru narůstá. Proud musí být však omezen vnějším rezistorem tak, aby nebyl překročen mezní ztrátový výkon Pzmax = UzIzmax. Zvyšováním koncentrace příměsí se snižuje hodnota průrazného napětí, neboť se zužuje šířka depletiční vrstvy, takže k vytvoření potřebné intenzity elektrického pole stačí menší hodnota vnějšího napětí. V propustném směru se Zenerova dioda chová jako běžná dioda. Nejběžnější aplikace Zenerových diod jsou stabilizátory napětí a  referenční zdroje napětí. [1]

 

Lavinové diody

Jsou to křemíkové polovodičové diody využívající při své činnosti lavinového průrazu, přičemž jsou konstruovány tak, aby jejich výkonová přetížitelnost v závěrném směru byla přibližně stejná jako v propustném směru. Dioda se tedy nezničí průchodem většího závěrného proudu, pokud není překročena mezní hodnota ztrátového výkonu, z čehož pak vyplývá, že lavinové diody mohou být více napěťově namáhány než běžné usměrňovači diody. Ve větší míře se využívají u vysokonapěťových sloupců. Dále mohou být použity jako stabilizátory pro vyšší napětí (stovky voltů) a  tvoří  základ  tzv. lavinových průletových diod, které slouží ke generaci kmitů v mikrovlně oblasti (řádově 10  GHz). [1]

 

Tunelové diody

Tunelové diody využívají při své činnosti vlastnosti přechodu PN vzniklého z polovodičů s vysokou dotací příměsí, která mnohokrát převyšuje koncentraci příměsí běžných diod (tzv. degenerovaný přechod PN). Ve srovnání s obr. 3.2. je závěrné průrazné napětí redukováno k nule, proto se tunelová dioda používá v určité oblasti napětí v propustném směru. Vzhledem ke zvláštnímu tvaru VA charakteristiky, která obsahuje oblast záporného diferenciálního odporu, lze tunelovou diodu použít jako aktivního prvku, např. v obvodech oscilátorů (kmitočet řádově desítky GHz). Čárkovaná křivka na obr. 3.3. představuje VA propustnou charakteristiku běžného přechodu PN. Plná čára znázorňuje, že malé přiložené napětí v propustném směru (cca 50 mV) způsobí nárůst proudu na vrcholovou hodnotu Ip, další zvyšování napětí vede ke snížení proudu na hodnotu Iv. Při dalším zvyšování napětí se tunelová dioda chová jako běžná dioda.

 

Obr: 3.3. VA charakteristika tunelové diody [1]

 

Kapacitní diody

Z rozboru vlastností přechodu PN vyplývá, že šířka depletiční vrstvy, a tím tedy i oblast prostorového náboje, se mění s rostoucím  závěrným  napětím. Můžeme tedy definovat tzv. diferenciální kapacitu na jednotku plochy přechodu PN:


Kapacita přechodu (tzv. bariérová kapacita) v závěrném směru klesá s rostoucím napětím. V propustném směru naopak zpočátku vzrůstá, pokud hodnota vnějšího napětí nezpůsobí dostatečně vysokou proudovou hustotu v propustném směru (tzv. difúzní kapacita), přičemž vztah 3.3. přestává platit, protože s růstem propustného napětí dochází k silné injekci minoritních nosičů přes oblast přechodu. Diody, které využívají napěťové závislosti kapacity PN přechodu v závěrném směru, se nazývají varikapy. Jsou to v podstatě plošné diody, zpravidla křemíkové. Základními požadavky při návrhu a výrobě varikapů jsou zejména : malý sériový odpor, sériová  indukčnost a velký závěrný odpor.

Kapacitu varikapu lze vyjádřit, vztahem:



Varikapy se nejčastěji používají pro laděni vstupních obvodů a oscilátorů rozhlasových a televizních přijímačů.

 

Obr: 3.4. Napěťová závislost diferenciální kapacity varikapu [1]

 

Vysokofrekvenční a spínací diody

Vysokofrekvenční a spínací diody se používají v obvodech, které pracují při vysokých frekvencích nebo v impulsním provozu. Důležitým parametrem  spínacích diod je zotavovací doba trr (doba, za kterou závěrný proud diody poklesne na desetinu své maximální hodnoty), která má být co nejmenší. Z vysokofrekvenčních parametrů výrobce udává kapacitu v závěrném směru CD, usměrňovací účinnost (poměr střední hodnoty jednocestně usměrněného vf napětí a špičkové hodnoty vf napětí daného kmitočtu) a tlumicí rD (vf vstupní odpor diody v zatíženém vf usměrňovači). Podle způsobu provedení rozeznáváme vf diody plošné nebo hrotové. Spínací diody mohou být hrotové s přivařeným hrotem, slévané a difúzní. Velmi dobré spínací a vysokofrekvenční vlastnosti vykazují tzv. Schottkyho diody, které využívají vlastnosti přechodu kov-polovodič.  [1]